PRAVDA O CUKRU A GLYKEMICKÉM INDEXU

Jedna z mých svěřenkyň se mě nedávno ptala na kalorie: „je kalorie jako kalorie“? „A jak je to s cukrem?“

Můžu ho jíst, nebo nemůžu? Dovolil jsem si pro Vás připravit krátký článek na téma cukr, glykemický index a inzulín. Zdrojem informací jsou různé vědecké studie z USA, mé vlastní znalosti za posledních několik let a hlavně Dr. Layne Norton (profesionální kulturista, powerlifter, trenér IFBB profesionálů a vědec s doktorátem z výživových věd s praktickými zkušenostmi s více než 1000 klienty za posledních 10 let své praxe).

 

1. Tvrzení „Cukr je toxický v krevním oběhu“

gi 1

Ano, když zůstane krevní glukóza příliš vysoko po příliš dlouho dobu, tak je pro tělo toxická (což se týká hlavně lidí s diabetem typu 2). Je však zapotřebí si uvědomit, že tito lidé mají problém s inzulínem (a ten právě glukózu z krevního oběhu vynáší – ukládá ji do buněk).

Na druhou stranu zdravý člověk, který s inzulínem nemá problém, glukózu bez problémů reguluje, takže tento problém jednoduše nenastane.

 

2. Zkreslená představa o lidském metabolismu

Lidé mají představu, že se metabolismus zapíná/vypíná: „…ale když vypustím jakékoli množství inzulínu, okamžitě se zastaví jakékoli pálení tuků!“. To je naprostý nesmysl.

Metabolismus vždy souběžně tuky ukládá i pálí. Právě relativní tempa těchto procesů (mimo jiné, pálení a ukládání tuků) určují, jestli celkově tuk přiberete nebo shodíte.
Tzn.: i když hubnu, stále mé tělo tuky zároveň ukládá – je to jen o tom, že míra oxidace (pálení/využívání tuků) překračuje míru ukládání tuku.
Taktéž když hubnu tuk, tak je to pouze o tom, že je míra oxidace nižší než míra ukládání tuku (lipogeneze).

Nefunguje to tak, že sníte čtvrtinu sušenky a tělo řekne: „ok, právě jsme vyprodukovali nějaký inzulín, všichni stop, všechno všude stop, jdeme všechno uložit!“ Ne, takto to opravdu nefunguje.

 

3. Skutečný význam glykemického indexu (GI)

Většina problému spojených s příjmem vysokého množství cukru má spojitost s nízkým příjmem
vlákniny. Výzkumy ukazují, že lidé s vysokým příjmem ovoce mají nižší tělesný tuk a lepší zdraví.
Ovoce ale obsahuje kromě cukru taky vlákninu. Takže nepřijímáte pouze cukr, přijímáte ho s
vlákninou.
A právě protein s vlákninou značně ovlivňují GI odezvu (glykemický index).

Tady je potřeba si uvědomit, jakým způsobem se glykemický index měřen – je to množství krevní glukózy v krevním řečišti a jak dlouho trvá její „vyklizení“ (číslo GI udává konkrétně umístění těchto faktorů na pomyslném grafu). Glukóza obsazuje číslo 100 (GI). A teď se dostáváme k tomu, jak se GI skutečně měří: vezmou cca 50g čistě daného samotného sacharidového zdroje a vpraví ho do krevního řečiště na lačno.

 

Takže:

většina lidí není na lačno 24/7 a poté něco nalačno sní (možná ti, jež používají přerušované hladovění občas ano),
velmi málo lidí konzumuje pouze samotné sacharidové zdroje v rámci jednoho jídla.

 

Co z toho vyplývá?

Když daný sacharidový zdroj (jež má stanoven určitý GI, se kterým vy počítáte) sníte spolu s proteinem, tukem a vlákninou, daný GI je ve výsledku zcela jiný (většinou mnohem nižší).

 

Například:

Když sníte docela velké množství cukru s významným množstvím proteinu, Vaše odezva nebude o moc jiná, než kdybyste snědli mísu ovesné kaše. Z hlediska kompletního jídla má GI dost omezený význam. Pokud sníte samotný sacharidový zdroj, pak ano – GI má význam. Pokud ale sníte sacharidový zdroj v rámci kompletního jídla, GI Vám ve výsledku velký rozdíl neudělá.

Co si z tohoto článku odnést? Určitě ne to, že máte jíst zákusky s tvarohem. Snažím se Vám ukázat, že všechny kusé informace (ač mohou být pravdivé) je nutné vidět v hlubším/širším kontextu. Že je potřeba nepodléhat unáhledným závěrům, mýtům a že je dobré čerpat informace pouze z ověřených zdrojů.

No a taky jak rád vždycky říkám: „To že něco funguje neznamená, že je to optimální.“

 

Martin Barna

 

Zdroje:

Mike Samuels – HLHL (autor článku v AJ originále)